Mentální kondice je více než polovina vaší přípravy na vražedné střetnutí, či pro sebeobranu. A i když není snadné učit se jak se připravit mentálně i emočně na násilí, dá se to zvládnout.
Tou nejdůležitější věcí pro každého nováčka v bojových uměních je učit se, že mentální kondice je přesně to, co to znamená – vychází z kondice, podmíněnosti.
Příliš mnoho lidí se drží zcela chybné myšlenky, že člověk se „rodí statečný“, nebo se „rodí pacifistou“ nebo je „od přírody zbabělý“, či je „narozen ve znamení bojovníka“ apod. To je nesmysl. Schopnosti – a vlohy pro boj se dají naučit. Někteří se to naučí velmi brzy ve svém životě, a přeci další, dle mých zkušeností, bohužel, jsou pod vlivem propagandy, kterou můžeme nazvat „pohled na život Walta Disneye“. Tito lidé se učí, že konflikt - jakýkoliv konflikt je „špatný“. To už má pak skutečně reálný dopad na kondici a mysl, která pak není patřičně orientována na bránění sama sebe nebo ještě hůře někdo, kdo je učen pohledu na svět typu „láska a polibky“, pro toho pak už je jen zvuk slova „násilí“ traumatizující. Přesto, trvám na to, že individuum, které skutečně chce dosáhnout správné mentální síly pro boj, toho zcela neoddiskutovatelně může dosáhnout.
Teď se zmíníme o tom, jak dosáhnout správné kondice mysli pro získání bojových návyků. Jednoduché přečtení tohoto článku to samozřejmě nezajistí, ale může být dobrým počátečním krokem pro ty, kteří se chtějí zapojit do přijatelného programu sebevzdělávání a výcviku.
KROK PRVÝ : Akceptujte realitu
Drtivá většina občanů dneška pravděpodobně budou tvrdit, že se mají „na pozoru“ před problémem násilných trestných činů a útoků. Kterým můžeme čelit každý den. Přesto, tvrdíme, že kdyby se někdo blíže podíval na jejich schopnosti, zjistil by, že jejich „snaha čelit“ nic neznamená.
Problémem je, že většina lidí ve skutečnosti nevěří, že fakt neočekávaného násilí by zasáhl právě je osobně. Vždycky to zasáhne jiné!
Je hrozným faktem dneška, že násilné trestné činy jsou na denním pořádku. Ale jsou faktem, který je neoddiskutovatelný. Tento fakt musí být akceptován a jako takový i řešen. Pouhé intelektuální konstatování, že tu je násilný zločin nic neznamená. Každý musí plně pochopit, že se může stát i cílem násilného činu. Pak se tedy i každý musí připravit.
Většina obětí násilného útoku je zaskočena překvapením. Osoby, která akceptuje realitu, dle mé definice toho. Co to znamená, by nikdy neměla být náhle zaskočena. Nemůže proto, že jednoduše se nikdy neuvede do stavu, kdy je ukolébána falešnou bezpečností a stavu bezstarostnosti. Vždy ví a cítí : „Ano. Nepochybně, opravdu se mi to může stát! A pokud, tak to zvládnu“.
Akceptujte realitu. Kdokoli z nás se může stát obětí násilného zločinu. Kdokoliv. Včetně vás. Opravdu se to může stát.
KROK DRUHÝ : Přizpůsobte se realitě
Dalším krokem poté, co si plně uvědomíte, jak je nebezpečí reálné je, že se přizpůsobíte možnosti potencionálního útoku na vaši osobu. I když se to nikdy nestane, jste plně rozhodnuti být připraveni.
Jednou z největších pomůcek k tomuto sebe-přizpůsobování je adaptace s pomocí podivuhodného „barevného kódu“ Jeff Coopera. To vám umožní získat ovladatelnou příručku pro jinak nedotknutelnou věc : různé stavy vaší mysli.
Tady je jak to funguje :
STAV BÍLÝ : To znamená vyvarovat se. „Stav bílý“ je takový mentální stav, ve kterém příliš mnoho obětí násilí umírá. Je to totální nepřipravenost a nepozornost.
„Vůbec jsem ho neviděl přicházet“!, „Zastihl mne úplně nepřipraveného“!, „Vůbec mne nenapadlo, že něco udělá“!, „Vůbec jsem to nečekal“!, „Byl jsem tak překvapen, že na mne vyjel“!, - to jsou všechno skutečné stavy, které uváděly oběti vážných útoků, které měli natolik štěstí, že přežily. Ty méně šťastné, naneštěstí se nacházející v tomto rozpoložení mysli, by se daly shrnout pod jedno – „To by se mi přece nemohlo stát“ – ty oběti zemřely.
Zemřely v bílém stavu.
STAV ŽLUTÝ : Ten, kdo si dělá starosti o to, aby byl schopen nějaké činnosti, čelíc násilnému útoku se musí (opakuji musí) učit „žít ve žlutém“, ať už je kdekoliv. Někdo ani neuteče a mohl by od útoku utéci, protože není jeho podvědomí na takové výši, že zaznamená začínající útok.
Stav žlutý je stav všeobecného mění se na pozoru. Jeden může být relaxovaný, ale přitom stále na pozoru. Další nemusí být ve žlutém napětí, ale dává značný pozor na své okolí a na fyzické akce začínající v jeho bezprostředním okolí.
Člověk může být zaskočen překvapením ve žluté pouze vysoce vycvičeným a opravdu zkušeným protivníkem. Devadesát devět procent času, stráveného ve stavu žlutém eliminuje možnost být zaskočen.
STAV ORANŽOVÝ : Jakmile se naskytne specifická možnost očekávat potíže z jakéhokoliv pramenu, stupeň soustředění se musí přehodit ze žlutého na oranžový. Oranžový znamená, že je tu definitivní důvod očekávat potíže od přesného individua.
Např. Akce, ovšem, nezačíná ve stavu oranžovém – ale bude-li to nezbytné, může započít třeba okamžitě. Jste připraveni vyrazit!
Stav oranžový je stav specifického varování. Jakmile jste ve žlutém, jste ve stavu, kdy cítíte, že okolí k vám nemusí být přátelské, ve stavu oranžovém už víte, že existuje okamžité a specifické ohrožení.
V oranžovém jste v postoji vyrazit.
STAV ČERVENÝ : To je mentální stav, ve kterém probíhají defenzivní akce. Materializoval se útok. Agrese byla iniciována. Život a smrt jsou nyní v rovnováze, je požadavek akce.
Ve stavu červený jedinec protiútočí! Jedinec nyní vyvíjí jakýkoliv stupeň či jakoukoliv úroveň síly, podle požadavku situace. Zda ruce a nohy, tyč, nůž nebo palná zbraň - vše pracuje rychle a rozhodně ve stavu červeném k maximalizaci efektu užití výzbroje jedince k cíli přežití.
Doporučuji sumarizovat koncepci barevných kódů jako přípravu k různým mentálním stavům, odpovídající příkazům „připraven, zapnut, akce“! Jsou to :
Žlutý ….. připraven
Oranžový ….. zapnut
Červený ….. akce
Značná hodnota barevného přístupu k mentálnímu sebe-programování tkví v tom, že jde o jeden z prostředků konceptualizace těchto různých prostředků psychologické připravenosti. Jednoduše, barevný kód je symbolický.
KROK TŘETÍ : Ovládnutí přítomnosti strachu
Jedním z největších mýtů propagovaných řadou učitelů bojových umění (ozbrojených i bez zbraní) je, že mistrovské zvládnutí dovedností a umění vede k odpoutání se od strachu. To ale ani nejde a ani by jít nemělo!
Pouze mrtvý, pomatený nebo zcela hloupý a infantilní je beze strachu. Strach je přirozenou, zdravou, pozitivní a značně užitečným fenoménem, pokud víte, co znamená a učíte se ho ovládnout.
Strach je přírodní, přirozenou cestou, jak vám naznačit, co váš organismus říká : „Vstávej! Máme potíže! Připrav se!“ Jde to rychle. Musí to jít rychle, protože obranný mechanismus ( který strach vyvolává) by byl neužitečný, kdyby kopl do soukolí 15 minut po přijetí podnětu. Strach vás nutí vyrovnat se s nebezpečím právě teď, kdy se to musí řešit, protože „později“ by už bylo příliš pozdě.
Vlohy pro strach jsou „dané“. V závislosti na podnětech, kterými se identifikujeme jako napadení v nás v následují zabudované reakce na strach. Co děláme po reakci je záležitostí výběru. Jakmile cítíme strach, můžeme bojovat nebo utéci. Tj. můžeme se sed zdrojem strachu vyrovnat nebo před ním utéci.
Typické pro strach je, že jde o předběžnou reakci (emoci). My necítíme strach z toho, co právě teď probíhá, my cítíme strach z toho, co by se předběžně mohlo stát. Proto, když je tu možnost násilného útoku, má strach čas se vytvořit. Během této tvořící se periody můžeme ovšem začít směrovat tuto energii strachu patřičným způsobem tak, aby nám posloužila, nebo z ní můžeme mít obavy („strach ze strachu“) a následuje eskalace až do stupně dobře známého jako panika.
Usměrnit energii strachu tak, aby nám posloužila, neznamená pouze, že bychom měli bojovat. Často znamená, že ji využijeme k úniku. Přesně racionální osoba preferuje předejít násilí kdykoliv, kdy jen to je trochu možné. S neoficiální odpovědností zaplést se do střetnutí (např. jako policista apod.), tu není žádná rozumná příčina. Proč by někdo měl kultivovat agresivní chování a neměnitelně volit „výběr boje“, jakmile zakouší strach. Co je důležité, je ocenit fakt, že strach, pocit strachu je dobrý a umožňuje schopnost úniku či boje s plným fyzickým / emočním nasazením, a cvičit se tak, aby každý mohl volit správné rozhodnutí, jakým klíčem rozlišovat kteroukoliv danou krizi.
Moje osobní filosofie je, že každý by měl volit boj pouze je-li v nebezpečí a vyvarování se konfliktu je nemožné, nebo když jeden musí bránit jiného, kdo je závislý na jeho ochraně. Jakmile jedinec vítá přítomnost strachu a užije ho, nebude mít problém učinit to nejlepší rozhodnutí z dané volby.
Mezi opravdové přínosy z pocitů strachu patří :
- Neuvěřitelné zvýšení schopnosti těla vyvinout syrovou sílu svalů
- Značné zvýšení pozornosti
- Překonávání bolesti a drastické zvýšení fyzické odolnosti a pružnosti ke zranění
- Značná schopnost koncentrace a zvýšení pozornosti
- Zvýšení kapacity výkonu ( tj. rychlejší běh, rychlejší výskok, tvrdší úder, rychleji se zvedáme apod.)
To všechno jsou dobré věci v případě nutnosti a kdokoliv, kdo chápe, že jsou dány přítomností strachu, necítí nic, ale přijme s vděčností pocit strachu!
Jeden boxer poznamenal, že když vešel do ringu a necítil žádné obavy, věděl, že bude mít potíže.
Panika, nikoli strach, je nepřítelem. A panice se dá úspěšně automaticky vyhnout, je-li strach pociťován, uznáván a užíván!
Ještě poslední poznámka týkající se strachu. Je studijní pakoncepcí, je-li některými instruktory propagována doktrína, že strach je „nemužný“ a „ohavný“. Tím je propagována značně nebezpečná myšlenka! Kdokoliv ji přijme, má tendenci potlačovat strach, a jak vám potvrdí řada kvalifikovaných psychologů, to jen dává strachu nebezpečnou skrytou sílu vyvolat paniku a může jedince pro případ krize i totálně zneschopnit! Strach není nemužný, ani žádné pocity s ním spojené. Je to normální, přírodní a dobrý pocit a pokud chcete být schopní bránit sebe a vaše bližní, uvítáte strach a užijete jeho značnou energii tak, aby vám sloužila.
KROK ČTVRTÝ : Vše zvažte dohromady za pomoci dobrého tréninku
Pod stresem máme tendenci dělat to, co je nám podmíněno. Nejsme schopni myslet dostatečně rychle na patřičné úrovni, automaticky jsme naladěni na „skrytou vlnu“ a děláme to, co jsme si nacvičili do podoby reflexu. Nerealistický, nebo nepraktický výcvik – protože se nám může automatizovat – nás může zabít, požijeme-li ho.
Je nutné cvičit se tak, aby náš výcvik byl co možná zaměnitelný s aktuálními podmínkami boje. Pak budeme mít opravdovou koordinaci v případech ohrožení mezi myslí a tělem; a jak nám potvrdí řada veteránů, to je to, co působí, že techniky fungují!
Zatímco mentální podmíněnost a trénink psychologické přípravy není ten samý jako trénink fyzický, se tyto dvě součásti překrývají. Kvalitní fyzický trénink v bojovém umění vyžaduje mentální připravenost a mentální podmíněnost pomáhá udržovat fyzické dovednosti vždy připravené a prvotřídní.
Víme, že zaměření se na bodové útoky je metoda, která pracuje při boji zblízka. Ovládnutím této vitální techniky, je jedinec schopen osvojit si jistotu, že jeho dovednosti jsou přímo aplikovatelné na vyhledávané objekty (tj. přežití náhlého útoku zblízka).
Schopnost – a sebejistota – přicházejí z činů. Pouze skutečným nacvičováním, drilováním a výcvikem jsou dosaženy funkční dovednosti. To není jen pravdou při bojové střelbě, mimochodem, ale dá se aplikovat na cokoliv. Máme jistotu, že můžeme udělat cokoliv, protože to umíme.
Násilný kriminální dravec bude mít jednu vážnou výhodu. On je opravdu připraven a schopen zabít, zmrzačit a zničit vás bez slitování či soucitu. „Normální“ člověk nemá takové schopnosti. Může, ovšem, toho dosáhnout, pokud chce. A to je dobré.
Musíte si osvojit zásadní „mentální faktory“, které vás povedou k úspěchu a vítězství v násilné, ozbrojené konfrontaci. Můžete. Pokud učiníte nezbytné kroky, které k tomu vedou, můžete jednoho dne zachránit váš život nebo životy lidí vám drahých jen proto, že jste tak učinili.
Akceptujte realitu. Skutečně žijete v nebezpečném světě. Ve kterém jsou opravdu zločinci, ve kterém se loupí, zabíjí, mučí a vraždí. To se týká i vás. Opravdu se můžete setkat s jednou nebo více těmito kreaturami jednoho krásného dne a budete muset s nimi o svůj život bojovat. Opravdu.
Staňte se součástí reality. Učiňte opravdové kroky k přizpůsobení vašeho pohledu, vaší připravenosti na akci, vaší pozornosti.
Ovládněte přítomnost strachu. Zajisté můžete mít obavy. Učte se, co to znamená a učte se, jak užít tohoto faktu pro vaši výhodu – přesně jak to dělají profesionální bojovníci.
To vše spojte v jeden dobrý výcvik. Ať se vaše akceptování reality, vaše přizpůsobení se realitě a vaše ovládnutí přítomnosti strachu změní ve značně ostrý meč obranné schopnosti, která bude připravena a okamžitě k nasazení, jakmile dojde ke kritickým momentům.
Cvičte se v realistické, vypracované technice bodového zásahu. Dělejte to a budete si jistí, že byste to kdykoliv potřebovali, budete mít v rukou zásadní mentální faktory, nutné k vítězství při přestřelce či boji na život a na smrt!